NEMOCI RYB 

 

Nemoci jezerních cichlid

Poznámka: vzhledem k rozsahu tohoto tématu jsme se při jeho psaní rozhodli místo jednoho článku pro sérii pokračování, abyste vy, návštěvníci našich stránek, nemuseli tak dlouho čekat na kompletní materiál. Navíc budeme do budoucna obsah tohoto tématu pravidelně měnit, upravovat a rozšiřovat tak, jak budou přibývat naše i vaše zkušenosti s touto pro chovatele afrických cichlid určitě nejkomplikovanější, nejzávažnější a nejrizikovější problematikou. Také budeme sledovat veškerou dostupnou vědeckou literaturu tak, abychom její výstupy a závěry, budou-li prakticky použitelné v akvaristice, mohli dát v poradně k vaší dispozici. Děkujeme předem za vaše náměty, zkušenosti a připomínky, které jistě velmi pomohou tomu, aby se tato nejpotřebnější a nejsložitější část naší poradny stala vaším spolehlivým, užitečným a praktickým průvodcem při prevenci a léčbě vašich oblíbenců. Přejeme vám na této cestě mnoho úspěchů.

V češtině je jedno krásné úsloví: „Je zdravý(á) jako ryba“. Toto konstatování je velmi vzdálené stavu, že je daný člověk skutečně zdravý. Spíše to (v případě srovnání s rybami) v podstatě znamená, že je pravděpodobně nemocný, ale není to na něm vidět. Jak řekl jeden z nejznámějších ichtyologů na světě, A. Lorenz, jen málo živočichů trpí tolika nemocemi, jako právě ryby. A stejně jako všechny ryby trpí nemocemi, africké cichlidy nejsou výjimkou. Jejich onemocnění jsou však, dle našich zjištění, většinou velmi specifická a liší se jak svým druhem, tak projevy, průběhem a následky od většiny akvarijních ryb. Obecně se dá říci, že žijí–li cichlidy velkých afrických jezer v optimálních podmínkách, jedná se o ryby houževnaté a relativně velmi odolné. Je to dáno zejména jak poměrně robustní stavbou těla ryb, kdy řada nemocí, často smrtelných pro malé druhy akvarijních rybek, africkým cichlidám v podstatě nekomplikuje život, tak pravděpodobně i zásaditým prostředím, ve kterém tyto ryby potřebují žít. Toto prostředí, zdá se, původcům mnoha nemocí příliš nevyhovuje.

Největším problémem je však právě zajištění oněch optimálních podmínek tak, aby ryby neonemocněly, nebo aby se alespoň nemocem v co největší možné míře předešlo. To platí zejména u tanganyických ryb rodu Tropheus. Ne nadarmo se říká a píše, že chov ryb rodu Tropheus je královská disciplína celé akvaristiky. Vzhledem k faktu, že tyto ryby chováme již více než dvacet let a jsme téměř s jistotou chovatelé největšího počtu druhů a forem ryb rodu Tropheus v České republice, dá se říci, že v tomto oboru máme bohaté zkušenosti. I když je třeba říci, že tyto zkušenosti nejsou vždy radostné. Zcela specifickou oblastí jsou pak nemoci a léčení těchto ryb v případě, že jsou importovány letecky přímo z jezera, z jejich domoviny.

U popisu nemocí se, kvůli stručnosti a praktičnosti omezíme pouze na nejzávažnější, život ohrožující nemoci, jejich jednoduchý a praktický popis a na popis našich zkušeností s léčbou. Nebudeme tyto nemoci nijak vědecky hodnotit, stejně tak jako vysvětlovat mechanismy působení používaných léčiv, pokud to nebude nutné pro praktičnost. Také netvrdíme, že náš postup je nejlepší, jediný správný, apod. Budeme vycházet z námi známé literatury a zejména pak, jak již bylo řečeno, z naší praxe a našich zkušeností. Zmíníme se takéo tom, pro které druhy ryb jsou dané nemoci nebezpečnější a častější a pro které méně, protože i to může velmi pomoci ke správné identifikaci nemoci a následné správné léčbě.

Také je třeba říci, že tyto postupy platí v našich podmínkách a nelze zaručit, že stejně budou platit v chovech jiných akvaristů. Velmi uvítáme jakékoliv Vaše připomínky a poznatky, se kterými se nám můžete svěřovat jak elektronicky, tak i telefonicky či při osobním kontaktu, a my je postupně budeme na stránkách zveřejňovat v této sekci a v sekci FAQ. Nyní již k vlastním nemocem.

Nejzákladnější poznatek o tom, že s rybami není vše v pořádku je ten, že některá z ryb přestane přijímat potravu. Po vyloučení ostatních možných příčin (voda, vzduch,teplota, technika) je velmi pravděpodobné,že ryba onemocněla.

Nemoci