Poznámka: vzhledem k rozsahu tohoto tématu jsme se při jeho psaní rozhodli místo jednoho článku pro sérii pokračování, abyste vy, návštěvníci našich stránek, nemuseli tak dlouho čekat na kompletní materiál. Navíc budeme do budoucna obsah tohoto tématu pravidelně měnit, upravovat a rozšiřovat tak, jak budou přibývat naše i vaše zkušenosti s touto pro chovatele afrických cichlid určitě nejkomplikovanější, nejzávažnější a nejrizikovější problematikou. Také budeme sledovat veškerou dostupnou vědeckou literaturu tak, abychom její výstupy a závěry, budou-li prakticky použitelné v akvaristice, mohli dát v poradně k vaší dispozici. Děkujeme předem za vaše náměty, zkušenosti a připomínky, které jistě velmi pomohou tomu, aby se tato nejpotřebnější a nejsložitější část naší poradny stala vaším spolehlivým, užitečným a praktickým průvodcem při prevenci a léčbě vašich oblíbenců. Přejeme vám na této cestě mnoho úspěchů.
V češtině je jedno krásné úsloví: „Je zdravý(á) jako ryba“. Toto konstatování je velmi vzdálené stavu, že je daný člověk skutečně zdravý. Spíše to (v případě srovnání s rybami) v podstatě znamená, že je pravděpodobně nemocný, ale není to na něm vidět. Jak řekl jeden z nejznámějších ichtyologů na světě, A. Lorenz, jen málo živočichů trpí tolika nemocemi, jako právě ryby. A stejně jako všechny ryby trpí nemocemi, africké cichlidy nejsou výjimkou. Jejich onemocnění jsou však, dle našich zjištění, většinou velmi specifická a liší se jak svým druhem, tak projevy, průběhem a následky od většiny akvarijních ryb. Obecně se dá říci, že žijí–li cichlidy velkých afrických jezer v optimálních podmínkách, jedná se o ryby houževnaté a relativně velmi odolné. Je to dáno zejména jak poměrně robustní stavbou těla ryb, kdy řada nemocí, často smrtelných pro malé druhy akvarijních rybek, africkým cichlidám v podstatě nekomplikuje život, tak pravděpodobně i zásaditým prostředím, ve kterém tyto ryby potřebují žít. Toto prostředí, zdá se, původcům mnoha nemocí příliš nevyhovuje.
Největším problémem je však právě zajištění oněch optimálních podmínek tak, aby ryby neonemocněly, nebo aby se alespoň nemocem v co největší možné míře předešlo. To platí zejména u tanganyických ryb rodu Tropheus. Ne nadarmo se říká a píše, že chov ryb rodu Tropheus je královská disciplína celé akvaristiky. Vzhledem k faktu, že tyto ryby chováme již více než dvacet let a jsme téměř s jistotou chovatelé největšího počtu druhů a forem ryb rodu Tropheus v České republice, dá se říci, že v tomto oboru máme bohaté zkušenosti. I když je třeba říci, že tyto zkušenosti nejsou vždy radostné. Zcela specifickou oblastí jsou pak nemoci a léčení těchto ryb v případě, že jsou importovány letecky přímo z jezera, z jejich domoviny.
U popisu nemocí se, kvůli stručnosti a praktičnosti omezíme pouze na nejzávažnější, život ohrožující nemoci, jejich jednoduchý a praktický popis a na popis našich zkušeností s léčbou. Nebudeme tyto nemoci nijak vědecky hodnotit, stejně tak jako vysvětlovat mechanismy působení používaných léčiv, pokud to nebude nutné pro praktičnost. Také netvrdíme, že náš postup je nejlepší, jediný správný, apod. Budeme vycházet z námi známé literatury a zejména pak, jak již bylo řečeno, z naší praxe a našich zkušeností. Zmíníme se takéo tom, pro které druhy ryb jsou dané nemoci nebezpečnější a častější a pro které méně, protože i to může velmi pomoci ke správné identifikaci nemoci a následné správné léčbě.
Také je třeba říci, že tyto postupy platí v našich podmínkách a nelze zaručit, že stejně budou platit v chovech jiných akvaristů. Velmi uvítáme jakékoliv Vaše připomínky a poznatky, se kterými se nám můžete svěřovat jak elektronicky, tak i telefonicky či při osobním kontaktu, a my je postupně budeme na stránkách zveřejňovat v této sekci a v sekci FAQ. Nyní již k vlastním nemocem.
Nejzákladnější poznatek o tom, že s rybami není vše v pořádku je ten, že některá z ryb přestane přijímat potravu. Po vyloučení ostatních možných příčin (voda, vzduch,teplota, technika) je velmi pravděpodobné,že ryba onemocněla.
Bakteriální onemocnění patří, spolu s onemocněními způsobenými bičíkovci, k nečastějším a nejzávažnějším onemocněním východoafrických jezerních cichlid. Nejtragičtější následky mají v chovech cichlid rodů Tropheus a Petrochromis, kde v situaci pozdního identifikování choroby (většina ryb již nepřijímá potravu) končí tato nemoc až na výjimky kompletním vymřením celé skupiny daného druhu či formy, v horším případě vymřením osádky celé nádrže.
Projevy choroby (seřazené v nejčastější časové posloupnosti):
Tyto příznaky bývají společné jak pro bakteriální onemocnění, tak i pro onemocnění bičíkovci. Proto, zejména z důvodu včasného zahájení léčby, léčíme v počátku obě choroby současně, jako kdyby ryby onemocněly oběma chorobami najednou. Pokud bychom začali léčit ryby až v okamžiku, kdy podle dalších příznaků poznáme, o jakou chorobu se jedná, bylo by již pro většinu ryb pozdě. Většina diferenciálních příznaků se totiž projeví (dle našich zkušeností) až v okamžiku, kdy je již na efektivní léčbu pozdě.
Další příznaky, specifické pro bakteriální onemocnění:
Pokud tyto další příznaky pozorujeme na konkrétních rybách, jsou to již zpravidla ryby, které se nám nepodaří zachránit, nebo, přežijí-li akutní stadium choroby, onemocní zpravidla brzy znovu, včetně možného nakažení dalších ryb. Proto tyto ryby doporučujeme z chovu vyloučit.
Léčba:
Doporučujeme společnou počáteční léčbu, a to jak pro bakteriální onemocnění, tak i pro onemocnění bičíkovci – současné použití následujících preparátů:
Po ukončení výše uvedené léčby, pokud se již na nemocných rybách objeví specifické příznaky, doporučujeme vyměnit polovinu vody a léčit dále dle diagnostikované konkrétní choroby. Pokud po této době nedokážeme určit konkrétní chorobu a ryby naplňují kritéria a) - c), pokračujeme v léčbě stejným způsobem, samozřejmě v obou případech v léčebných dávkách odpovídajících objemu vyměněné vody.
Pokud rozvinuté příznaky svědčí pro bakteriální onemocnění, pokračujeme v léčbě Sera bactopur directem v kombinaci s Multimedikalem ve výše uvedených koncentracích.
Počáteční příznaky jsou většinou téměř totožné, jako v případě bakteriálních onemocnění, a to ve stejné časové posloupnosti:
Další příznaky, specifické pro onemocnění bičíkovci:
Léčba:
Doporučujeme společnou počáteční léčbu, a to jak pro bakteriální onemocnění, tak i pro onemocnění bičíkovci – současné použití následujících preparátů:
Po ukončení výše uvedené léčby, pokud se již na nemocných rybách objeví specifické příznaky, doporučujeme vyměnit polovinu vody a léčit dále dle diagnostikované konkrétní choroby. Pokud po této době nedokážeme určit konkrétní chorobu a ryby naplňují kritéria a) - c), pokračujeme v léčbě stejným způsobem, samozřejmě v obou případech v léčebných dávkách, odpovídajících objemu vyměněné vody.
Pokud rozvinuté příznaky svědčí pro onemocnění bičíkovci, pokračujeme v léčbě Metronidazolem v kombinaci s Multimedikalem ve výše uvedených koncentracích.