SPOLEČENSTVÍ RYB

 

Jen velmi málo druhů sladkovodních akvarijních ryb má tak složité vzájemné sociální vztahy a vazby jako východoafrické cichlidy z jezera Malawi a zejména pak z jezera Tanganyika. Jen velmi málo druhů sladkovodních akvarijních ryb je na optimálním společenství přímo životně závislých. Východoafrické cichlidy většinou ano. V literatuře se často píše, že tyto cichlidy patří k nejinteligentnějším rybám vůbec, dá-li se u ryb o inteligenci hovořit. Je to dáno nejen způsobem jejich rozmnožování a zejména pak unikátním způsobem péče o potomstvo, ale v neposlední řadě právě úrovní a komplikovaností jejich společenského chování a vzájemných vazeb, kde každý jedinec má své postavení v sociální hierarchii osazenstva nádrže.

Ryby, žijící v párech:

U druhů žijících v párech, (zejména některé druhy ryb rodů Lamprologus, Julidochromis,aj.) je snad nejpodstatnější nechat ryby vybrat si své protějšky v rámci většího hejna mladých ryb a takto vzájemně vybrané páry umístit do samostatných nádrží. Vytvoření párů chovatelem je také možné, avšak pravděpodobnost úspěchu v podobě dlouhodobého harmonického soužití a rozmnožování takto vybraných párů je podstatně menší. Přítomnost více párů jednoho druhu v jedné nádrži (zvláště pak u nádrží menších rozměrů) vede zpravidla k utiskování slabšího páru silnějším, které může v extrémním případě skončit i smrtí slabších jedinců.

Hejnové ryby:

Soužití hejnových druhů se díky vzájemným interakcím velkého množství jedinců řídí podstatně složitějšími vztahy a pravidly. To se týká téměř všech druhů cichlid z jezera Tanganyika a většiny tlamovců z jezera Malawi. Lze také obecně konstatovat, že správná volba osazenstva nádrže je kritičtější u většiny cichlid z jezera Tanganyika, a to pak zejména u ryb rodu Tropheus a Petrochromis.

Naše zkušenosti:

Při zajištění kvalitní filtrace a pravidelné výměny vody (bližší informace brzy v připravované kapitole Voda), což jsou nutné podmínky chovu těchto ryb, je nejvhodnější chovat tyto ryby ve větších hejnech. V případě velkých nádrží (nad cca 300 litrů) je možné a vhodné chovat i hejna více druhů zároveň, v případě menších nádrží je až na výjimky lepší chovat jednodruhové skupiny.

Obecně by tyto skupiny měly čítat u většiny druhů cichlid z jezera Malawi a Tanganyika nejméně 8 kusů jedinců od každého druhu, v případě chovu ryb rodů Tropheus, Petrochromis a některých dalších je třeba chovat tyto ryby v hejnech větších, a to zejména z důvodu větší vnitrodruhové agresivity těchto ryb. V těchto případech doporučujeme hejna v počtech nad 15 kusů ryb.

Pokud se týká poměru samců a samic, je lepší mít v hejnu více samic,ovšem pouze za podmínky, že ve skupině chováme nejméně 4-5 samců.

V případě zajištění optimální kvality vody (bližší informace brzy v připravované kapitole Voda) není problém chovat tyto ryby tzv. "na husto", tj. cca 1 cm délky ryb na půl litru vody u menších druhů, a 1 cm délky ryb na jeden litr u ryb robustnějších a pohyblivějších. Například tedy i u ryb rodu Tropheus lze chovat za určitých předpokladů bez problémů cca 40-50 ks v nádrži o objemu cca 300 litrů. Velká hustota ryb tak snižuje jejich vnitrodruhovou agresivitu. Malé počty ryb ve velkých nádržích pak často vedou k uštvání nejslabších jedinců dominantními rybami, které si je v poloprázdné nádrži snadno najdou a následně je neúnavně obtěžují a pronásledují.

Dále si popíšeme některé návrhy vhodných složení společenství hejnových ryb v členění dle velikosti nádrží, chovaných druhů a zaměření chovatele. Akvaristou obdivovatelem zde nazýváme akvaristu, který chová rybky pro potěšení a relaxaci, jehož primárním cílem není rybky množit, ale spíše pozorovat a obdivovat jejich životní projevy. Akvaristou chovatelem zde nazýváme akvaristu, který chová rybky nejen pro potěšení a relaxaci, ale jehož primárním cílem je rybky množit, a to zejména z komerčních důvodů.

 

 

 

 

Pro zjednodušení orientace v oblasti náročnosti jednotlivých, nejčastěji chovaných rodů, uvádíme dále naše zkušenosti, získané více než dvacetiletým chovem těchto ryb. Náročnost chovu jednotlivých rodů je řazena vzestupně, tj. od nejsnáze chovatelných až k nejnáročnějším.

Vzestupně seřazená náročnost chovu nejčastěji chovaných rodů:

    1. Pseudotropheus, Nimbochromis, Cynotilapia, Melanochromis, aj.
    2. Labidochromis, Aulonocara, Labeotropheus, Placidochromis, Copadichromis, Otopharynx, aj.
    3. Cyprichromis, Paracyprichromis, Ophthalmotilapia, Cyphotilapia, Lamprologus, Julidochromis, aj.
    4. Cyathopharynx, Enantiopus, Xenotilapia, aj.
    5. Tropheus, Petrochromis, aj.

Lze konstatovat, že cichlidy z jezera Tanganyika jsou obecně choulostivější než cichlidy z jezera Malawi.   Vzájemnou snášenlivost rodů a druhů v jedné nádrži je nejvhodnější řešit individuálně, neboť množství kombinací chovu je téměř nepřeberné a to jak co se týče vhodnosti, tak i nevhodnosti těchto kombinací. Nejobecnější rozdělení vhodnosti společného chovu bylo provedeno v předchozích odstavcích.

Pro akvaristy chovatele doporučujeme pořídit si při nákupu o cca 30 % větší množství mladých ryb, než doporučujeme v předchozích odstavcích. Jakmile mláďata dospějí, doporučujeme vytřídit přebytečné samce. Tak se dostaneme přibližně na doporučený počet ryb v nádrži a zároveň zvýšíme podíl samic na celkovém počtu ryb,chovaných v této nádrži.

Při výběru velikosti nádrže a jejího osazenstva záleží do značné míry na zkušenostech chovatele. Při případných nejasnostech či potřebě konzultace se na nás s důvěrou obraťte, nebo prostudujte sekci FAQ, jestli zde na podobný dotaz již není odpověď.

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde